Proč si místo fotovoltaické elektrárny raději pořídit fotovoltaický ohřev vody?

Na slunce se nedá moc spolehnout. Je to zdroj energie sice velký, v horizontu našich životů snad nevyčerpatelný, ale má svá specifika. Ono vlastně samo slunce za to nemůže, to spíš naše Země způsobuje nespolehlivost solárních zdrojů energie (počasí, den/noc, roční období) a ty je pak třeba zálohovat. Naštěstí k většině našich domů stále vedou dráty z elektrárny, tak je to zálohování docela jednoduché

Nejprve je třeba si uvědomit, které spotřebiče můžeme napájet solárními zdroji tak, aby to dávalo smysl. Jsou to ty, které potřebujeme napájet tehdy, kdy je solární energie dostatek.

To ze hry vyřazuje vytápění, které je ještě stále statisticky největší spotřebou energie domácností (cca 60%). Schválně uvádím “stále ještě” a “statisticky”, protože se zateplováním domů a stavbou nízkoenergetických a pasivních domů se spotřeba energie pro vytápění stále snižuje.

Každopádně vytápění je stejně třeba nejvíc tehdy, kdy slunce svítí nejmíň, a vlastně ona zima je právě proto, že je slunce na obloze krátce a v nepříznivém úhlu.

Co ostatní spotřebiče? Pračka, chladnička, sporák, žehlička, televize, počítače, osvětlení? Ano, tyto spotřebiče používáte téměř denně a když se sečtou jejich spotřeby, tak tvoří zhruba 20% spotřeby domácnosti (když vycházíme ze stejné statistiky jako u vytápění).

Má to ale háček, nebo spíš háčky - v pracovní dny se většina té spotřeby uskuteční večer, když se všichni vrátí z práce, ze školy a to už slunce pomalu zapadá a energie generuje málo. V létě je sice den dlouhý a slunce zapadá pozdě, ale zase lidé tráví mnohem víc času venku a tak stejně spotřebiče zapínají až večer.

Chceme-li tedy napájet fotovoltaicky běžné spotřebiče, neobejdeme se bez akumulátorů, které  se nabíjejí přes den, kdy fotovoltaická elektrárna vyrábí, ale domácnost spotřebovává minimum energie. Tuto energii zase odevzdají večer kdy je zase spotřeba velká a výroba malá nebo nulová. Bohužel akumulátory mají stále ještě pár nevýhod. Těmi největšími jsou asi cena a omezená životnost. Životnost nejvíc souvisí s režimem, v jakém se akumulátory provozují - není možné akumulátor vybít do nuly a pak, až slunce vysvitne, dobít do 100%, to by dlouho nevydržely. Naštěstí o to se stará elektronika, takže jen nelze počítat s tím, že můžete využít veškerou kapacitu, která je u akumulátorů deklarována.

Jak akumulátory dimenzovat? Ani to není jednoduchá otázka a odpověď na ni by měla vyplývat ze znalosti spotřeb konkrétní domácnosti. Tyto spotřeby však většinou docela kolísají - mají na to vliv spotřebiče jako pračka, myčka, sušička, žehlička a podobné, které mají velkou spotřebu a používají se nepravidelně. Pokud byste kapacitu akumulátorů dimenzovali na takovéto dny, budou akumulátory velmi drahé a ve dnech, kdy neperete, nežehlíte a nesušíte budou z velké části nevyužité. V opačném případě budou akumulátory levnější, ale zase budete muset víc energie dokupovat ze sítě.

U fotovoltaického ohřevu vody je situace jiná. Lze velmi přesně předpovědět, jaká bude spotřeba teplé vody domácnosti. I když si to lidé neuvědomují, chovají se docela pravidelně a to se projevuje i ve spotřebě teplé vody. Podle počtu lidí v domácnosti tak  lze velmi přesně dimenzovat výkon a akumulační kapacitu systému. Akumulačním prvkem je v tomto případě obyčejný bojler, přičemž cenový rozdíl mezi stolitrovým a dvousetlitrovým bojlerem je pár tisíc korun. Do dvousetlitrového bojleru lze uložit zhruba 10 kWh energie v podobě teplé vody, akumulátory s odpovídající kapacitou by stály mnoho desítek tisíc korun.

No a jaký podíl má ohřev vody ve spotřebě domácnosti? Stejných 20% jako všechny ostatní spotřebiče! Je to sice “cool” říct si “teď nám jede televize zadarmo”, ale ono to zas úplně zadarmo není - aby jela televize večer “zadarmo” stojí mnohem víc, než sprcha, nebo vana plná horké vody “zadarmo”.  

Další články

0
0
0
s2sdefault
powered by social2s